|
|
Změny mořského ledu v Arktidě z pohledu globální klimatické změny
Škopan, Viktor ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Oblast Arktidy je jednou z nejcitlivějších oblastí Země vůči klimatickým změnám. Teplota v Arktidě za posledních několik desetiletí vzrostla o více než dvojnásobek globálního průměru a pohybuje se zhruba o 4 řC výše ve srovnání s teplotou na začátku průmyslové revoluce, ke které došlo koncem 18. století. S vysokou pravděpodobností lze říct, že za takto dramatickou změnu může antropogenní činnost. Mořský zámrz na tyto změny reaguje poklesem plochy, tloušťky, stáří a dalších parametrů. Nejvýznamnější pokles byl zaznamenán v letních měsících, kdy dochází k průměrnému zmenšování plochy mořského zámrzu o 12,8 % za dekádu. Došlo také k výraznému poklesu stáří mořského ledu. Před čtyřiceti lety představoval mořský zámrz, starší čtyř let, 30 % celkové plochy pokryté mořským zámrzem, přičemž dnes takto starý led tvoří pouze 2 %. K rychlému oteplování Arktidy a vyššímu tání mořského ledu výrazně přispívají pozitivní zpětné klimatické vazby. Příkladem může být snižující se albedo (odrazivost) Severního ledového oceánu, které kvůli zmenšujícímu se mořskému zámrzu odráží mnohem méně slunečního záření, což přispívá k rychlejšímu oteplování oblasti a vyššímu tání mořského ledu. Modely ukazují, že oteplování Arktidy bude v budoucnu pokračovat, a dá se předpokládat, že koncem století budou teploty v Arktidě o 10 řC...
|
|
|
Dlouhodobé změny mořského ledu v Arktidě
Lysenko, Anastasia ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Margold, Martin (oponent)
Práce shrnuje znalosti o mořském ledu v Arktidě, jeho vlastnostech, podmínkách a procesu vzniku. Popisuje také klima Arktidy a jeho změny od počátku 20. století. Práce ukazuje, jak a proč je arktický mořský led důležitý pro klima celé naší planety, a že klimatický systém je velmi propojený. To znamená, že pokud například dojde k zásadním změnám mořské ledové pokrývky nebo změnám klimatu, tak se vliv těchto změn může projevit i v úplně jiné oblasti, což je projevem tzv. kaskádového bodu zvratu. Proto se tato práce také dotýká tématu zpětných vazeb a ukazuje, že stanovení množství a typu mořského ledu v Severním ledovém oceánu je zásadní pro zlepšení našich znalostí a pochopení polárního počasí a dlouhodobých výkyvů klimatu. Klíčová slova: klimatická změna, mořský led, teplota, Arktida
|
|
|
Mapování rozsahu mořského ledu metodami DPZ
Suchá, Renáta ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Štefanová, Eva (oponent)
Mapování rozsahu mořského ledu metodami DPZ Abstrakt Cílem této práce je na příkladu Beaufortova moře ukázat využití metod dálkového průzkumu Země pro monitorování mořského ledu. V první části práce vycházející z rešerše dostupné literatury je uveden stručný princip dálkového průzkumu Země. Zmíněny jsou též některé pozorovací satelity, především Envisat ASAR, jehož data jsou použita i v druhé části práce. Dále je zde analýza několika studií zabývajících se monitorováním mořského ledu. Následně jsou podrobně popsána data (optická a radarová) používaná pro monitorování polárních oblastí. Jsou zde uvedeny výhody a omezení těchto dat. V závěru první části jsou uvedeny studie monitorující led v Beaufortově moři. Druhá část práce demonstruje rozsah mořského ledu ve dvou vybraných oblastech v Beaufortově moři. Na základě jedenácti radarových snímků zdarma poskytnutých od Evropské vesmírné agentury byla provedena klasifikace dvou typů mořského ledu (jednoletý led a ledové kry / víceletý led). Ve sledovaných oblastech byl zaznamenán rozsah mořského ledu v roce 2003 větší než v roce 2009. Minima zalednění v obou letech byla v září. Na snímcích je velmi dobře patrný rovněž postup ledových ker, řízený mořskými proudy. Čtenář tak získá informace o využití a zpracování radarových dat a jejich dobrém využití při...
|
host ::
RSS.